Volební právo
Volební právo patří k základním lidským a občanským právům, díky kterému lidé mohou ovlivnit podmínky pro vlastní život. V komunálních volbách můžeme např. posílit hlasy politiků, kteří budou v obecních zastupitelstvech lépe než dosud rozhodovat o charakteru obecní sociální práce a sociálních služeb zřizovaných nebo poskytovaných obcemi, o odstraňování architektonických bariér ve veřejném prostoru, o budování kapacity sociálního bydlení atd. Volební právo, jednoduše řečeno, zajišťuje lidem možnost účasti na politickém a veřejném životě.
Hlavní témata
Volební právo nelze omezovat z důvodu postižení
Podpora pro využití volebního práva lidmi s postižením
Užitečné rady pro výkon volebního práva
Volební právo nelze omezovat z důvodu postižení
Aktivní i pasivní volební právo, a tím i účast na politickém a veřejném životě, je zaručeno všem lidem bez ohledu na druh a míru postižení v čl. 29 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. Tento článek úmluvy zakotvuje i právo na jakoukoli asistenci, kterou lidé při výkonu volebního práva mohou potřebovat.
I přesto na začátku roku 2017 Občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu schválilo své stanovisko (sp. zn. Cpjn 23/2016) k možnosti soudu omezit svéprávnost k výkonu volebního práva. Celý text stanoviska naleznete zde.
Ještě v průběhu jednání kolegia NS v této věci šest neziskových organizací připravilo pro členy kolegia otevřený dopis s názvem Volební právo pro všechny. Dopis obsahuje podrobnou argumentaci, právní i praktickou, proč je nutné respektovat toto základní právo a proč jej naopak není možné omezovat z důvodu zdravotního postižení.
Následně jsme připravili přehlednější shrnutí problematiky volebního práva lidí s postižením z hlediska lidskoprávních organizací v článku Jak to vypadá s volebním právem lidí s postižením. V článku naleznete i odkazy na videa představující názory lidí s postižením na své volební právo a záznamy rozhovorů s námi v rozhlasu.
Velmi inspirativní je také příběh Roberta Martina, se kterým se můžete seznámit v článku Velký krok: první člověk s potížemi v učení zvolen členem Výboru OSN.
Více informací k volebnímu právu lidí s postižením a jeho zakotvení v čl. 29 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením naleznete na stránkách k této Úmluvě zde.
Podpora pro využití volebního práva lidmi s postižením
Desítky tisíc lidí s postižením v duševní oblasti, kteří v minulosti neměli volební právo v důsledku zbavení způsobilosti k právním úkonům, mohou nyní volit. Chybí však povědomí jejich i veřejnosti o tom, že skutečně volit mohou, i znalost toho, jak jim poskytnout účinnou podporu. V Quipu jsme proto připravili metodiku pro podpůrce.
Doporučené postupy pro přístupnější volby ve snadno srozumitelném jazyce naleznete v publikaci SPMP Jak udělat volby přístupnější.
Publikace Doporučené postupy pro přístupnější volby v běžném jazyce obsahuje vysvětlení hlavních aspektů volebního práva ve vztahu k výkonu tohoto práva lidmi s postižením i mnoho zkušeností z 25 evropských států. Informace pro vznik brožury dodaly některé členské organizace Inclusion Europe, které se podílely na průzkumu ve svých zemích: Albánie, Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Irsko, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie, dále některé vládní úřady a další evropské organizace.
V publikaci Dobrá praxe pro přístupné volby v Evropě naleznete příklady z výše uvedených evropských států.
Užitečné rady pro výkon volebního práva
Připravili jsme je na základě aktualizovaného Stanoviska Ministerstva vnitra „k omezení svéprávnosti z pohledu volebního práva“, ze dne 3. 5. 2017. Ve srovnání s předchozí situací jsme zaznamenali jednu na první pohled drobnou změnu, která však může dát mnoha lidem jistotu, že jejich volební právo není dotčeno ani omezením svéprávnosti. Vybrali jsme pro Vás z dokumentu klíčové myšlenky včetně vysvětlení pozitivní změny.
Při výkonu volebního práva nejde pouze o samotné hlasování, ale i o otázku možnosti ověřit si svůj zápis v seznamu voličů, případně si vyřídit vydání voličského průkazu k hlasování mimo místo svého trvalého pobytu, nebo si vyžádat návštěvu členů okrskové volební komise s přenosnou volební schránkou, pokud se dotyčný nemůže dostavit do volební místnosti.
Jak je to v případě omezení svéprávnosti
V případě rozsudku o omezení svéprávnosti může být odepřeno volební právo, jen pokud má člověk ve svém rozsudku v části nazvané „výrok“ výslovně uvedeno, že se omezuje také jeho právo volit nebo být volen. Pokud to tam uvedeno nemá, má právo být zapsán v seznamu voličů a přijít k volbám. Ve srovnání s dřívější praxí a s odvoláním na poslední stanovisko Nejvyššího soudu k této problematice již nestačí, aby bylo omezení volebního práva zmíněno v odůvodnění, jak lze v některých rozhodnutích vidět.
Jak je to v případě zbavení způsobilosti k právním úkonům
Jde o rozhodnutí soudů vydaná před účinností občanského zákoníku (do 31. 12. 2013). Pokud má člověk rozsudek o zbavení způsobilosti k právním úkonům z té doby, není to sám o sobě důvod, aby mu mohlo být volební právo odepřeno. Aby mohla být zaznamenána do seznamu voličů překážka volebního práva, muselo by být z výroku rozhodnutí zcela zřejmé, že se zbavení způsobilosti týkalo konkrétně i práva volit. Dřívější rozhodnutí však často obsahovala pouze výrok o zbavení způsobilosti k právním úkonům bez bližšího upřesnění. V těchto případech musí obecní úřad zkoumat odůvodnění a zjistit, zda se soud otázkou volebního práva zvlášť zabýval a zamýšlel omezit osobu i v něm. Není-li tato skutečnost ani z odůvodnění úplně zřejmá, není možno osobě ve výkonu volebního práva bránit. Rozsudky z toho období (před účinností nového občanského zákoníku) by ale nyní již měly být nahrazeny novými, nebo aspoň muselo být zahájeno řízení o prodloužení omezení, jinak ze zákona jejich právní účinky zanikají nejdéle uplynutím pěti let od účinnosti občanského zákoníku, tedy k 31. 12. 2018.
Pokud omezení volebního práva není jasně uvedeno v rozsudku
Pokud soud (z jakéhokoliv důvodu) ve výroku svého rozhodnutí jasně nevysloví omezení výkonu volebního práva, vyvozuje se z toho, že osoba může volební právo vykonat. Obecní úřad pak při rozhodování zda vyznačit u takového voliče překážku ve výkonu volebního práva v seznamu voličů nemůže svým výkladem rozhodnutí soudu žádným způsobem rozšiřovat, a to ani v případě, že se mu vzhledem k rozsahu omezení jeví jako důvodné omezit svéprávnost i pro výkon volebního práva, nebo pokud je jen v odůvodnění rozsudku popsáno, že člověk nerozumí účelu a významu voleb. To platí i v případě rozhodnutí, podle kterého je svéprávnost omezena v maximálním možném rozsahu, tj. osoba není schopna právních jednání v žádných záležitostech s výjimkou běžných záležitostí každodenního života. Volební právo není běžnou záležitostí každodenního života, ale ústavně zaručeným právem a zásah do něj by bylo třeba zvlášť uvést a odůvodnit. Omezení volebního práva nelze brát jako automatický důsledek omezení svéprávnosti.
Jak postupovat, pokud člověk není v seznamu voličů, ale soud neomezil výkon jeho volebního práva
Volební komise může člověku volbu umožnit i tehdy, když je ve stálém seznamu voličů nesprávně uvedeno, že volit nemůže. Z toho důvodu doporučujeme přinést si s sebou do volební místnosti rozsudek a případně i stanovisko Ministerstva vnitra.
Dejte nám vědět
Pokud se rozhodnete, že půjdete volit, budeme moc rádi, když se s námi podělíte o své zkušenosti – zda vám bylo umožněno volit, případně proč ne, jak jste byli s průběhem voleb spokojeni, co pro vás znamenala možnost voleb se zúčastnit, nebo co vám nevyhovovalo. Vaše poznatky by mohly být důležitým zdrojem informací pro zlepšení podmínek v dalších volbách. Pište na e-mail info@kvalitavpraxi.cz.