Sociální služby a práce se zdroji přirozené podpory: kvalitativní studie tří komunitních služeb
Tato studie se vrací ke schématickému modelu poskytování podpory, podle kterého by se sociální začleňování mělo lépe dařit tzv. komunitním službám – tedy takovým „typů[m] služeb, které odpovídají individuálním potřebám každého uživatele a odborným trendům“ (MPSV, 2007, s. 4).
Jinými slovy, studie vychází z očekávání, které deinstitucionalizace klade na komunitní služby a které komunitní služby kladou samy na sebe. Tímto východiskem studie orientuje výzkumnou otázku a spolu s ní také výběr služeb. Na sledované služby ale neklade tíhu očekávání, že budou sociálně začleňovat a využívat proto zdroje přirozené podpory. Namísto toho si studie klade otevřené otázky:
Jak vlastně tzv. komunitní služby pracují s neformálními sociálními vztahy v podpoře uživatelů?
Jakou roli mají zdroje přirozené podpory v individuálním plánování?
Jak se daří nebo nedaří (a proč) zdroje přirozené podpory ustavovat a rozšiřovat?
A jak jsou zdroje přirozené a profesionální podpory kombinované v životech uživatelů komunitních služeb?