Mít svéprávnost = Být člověkem

Lenka je mámou Davida, dnes již dospělého mladého muže. Když měl David před osmi lety nabýt zletilosti, prošla si rodina poměrně strastiplnou a dlouhou cestou. Potřebovali mít možnost vyřizovat s ním věci jako dosud, ale nechtěli, aby mu soud omezil svéprávnost. Zažili mnoho soudních stání, usnesení a odvolání a skončili přesto s rozsudkem o zbavení Davida právní způsobilosti. Pro rodiče byl tento rozsudek nepřijatelný. Počkali tedy si na nový občanský zákoník a pustili se do boje znovu. Následující rozhovor přináší svědectví Lenky o tom, jaká tato cesta byla a co jim přinesla.

Z domova se zvláštním režimem domů

Pan Zdeněk žil zhruba rok v domově se zvláštním režimem, tedy v ústavu, kam se dostal v důsledku rozsáhlého ochrnutí po mozkové mrtvici. Finančně i lidsky mu pomáhal zaměstnavatel, který zprostředkoval také naši sociální službu. Díky tomu se pan Zdeněk mohl vrátit domů.

Aby vyšlo bydlení...

S výjimkou pěti let prožila Bára celý svůj dosavadní život v ústavní péči. Podařilo se jí odejít až v šestačtyřiceti letech po tříletém vyčerpávajícím souboji s hydrou zvanou systém.

Paní Adéla

Paní Adéla žije v pobytové sociální službě. Až do nedávna trávila většinu dne ležením v posteli, sbíráním drobečků pod stolem a postáváním na chodbě, kde podupávala na spáru ve spoji linolea. Velmi často křičela a ubližovala si. Lidé kolem ní říkali, že nekomunikuje a je problematická. Nikdo nevěděl, co s tím dělat. Na pomoc si pozvali naši kolegyni Radku, která se věnuje augmentativní a alternativní komunikaci.

Petr

Léta žil léta v ústavu pro lidi s postižením. Kvůli nedodržování domácího řádu (kouřil a pil pivo) se Petrova soudem stanovená opatrovnice dohodla s vedením služby o ukončení pobytu v ústavu. Petr se učí přebírat odpovědnost za vlastní život a využívat vrácenou svéprávnost.

Tři příběhy o svéprávnosti

Pořad KLÍČ České televize: Příběhy lidí, jimž pomáháme překonat bariéry spojené s omezením svéprávnosti a místo toho uspořádat systém podpory při rozhodování a právním jednání.

Pan Novák

Žije v ústavu – v uzavřeném areálu bývalého venkovského zámečku. Dostal se sem po jedné hospitalizaci kvůli duševnímu onemocnění. Jeho zdraví je nyní stabilizované a tak by se chtěl vrátit do rodného města. Ale zatím nemůže.