EU podporuje členské země v boji proti chudobě a sociální exkluzi

EU podporuje členské země v boji proti chudobě a sociální exkluzi
17.10.2008 | Právo na život v komunitě, Stáhněte si nový dokument

3.října navrhla Evropská komise soubor opatření a pravidel pro pomoc členským zemím v jejich strategiích týkajících se odstraňování chudoby.

Doporučení je založeno na třech klíčových aspektech: adekvátní příjmy, inkluzívní pracovní trh a přístup ke kvalitním službám. Vlády budou podněcovány reagovat na tyto principy a definovat politiky"aktivní inkluze" na této bázi s cílem urychlit odstranění exkluze ze společnosti a pracovního trhu.

"Běžná schémata pro odstraňování chudoby často nefungují," říká Komisař pro sociální záležitosti Vladimír Špidla. "Sociální exkluze je výsledkem četných problémů, počínaje nedostatkem práce nebo nedostatečným vzděláním až po nuzné bydlení, sociální izolaci a selhání rodiny. Prostřednictvím celistvého přístupu musíme nabídnout lidem opravdovou cestu z chudoby. Znamená to zařadit co nejvíce lidí na trh práce, přičemž musí být zajištěno že lidé, kteří nemohou pracovat, budou mít přístup k adekvátním zdrojům, zajišťujícím důstojný život."

Čerpáno ze stránek Evropské komise, více čtěte zde.

Otázka chudoby se dotýká řady lidí v České rebulice, zejména lidí vyčleněných v ústavní péči. Chudoba je jedním z vážných důvodů, proč lidé nemohou opustit ústav a začít žít mezi ostatními lidmi:

"Naprostá většina klientů ústavních služeb žije v podmínkách chudoby. Invalidní důchody nestačí pokrýt životní náklady. Některým uživatelům nárok na důchod (invalidní nebo starobní) podle relevantních právních předpisů z diskutabilních důvodů nevznikl. To je v rozporu s Listinou základních práv a svobod, č. 30: „Občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci...“. Příjem uživatelů ústavních služeb často nestačí pokrýt ani náklady na pobyt a stravu v zařízení, takže sotva může pokrýt tyto náklady při běžném způsobu života. Ani ústavní zařízení potom nemůže uživatele vést k využívání běžných služeb, obstarávání osobních záležitostí (drobných nákupů) a účasti na společenském životě, protože si je uživatel nemá z čeho zaplatit (počínaje léky a regulačními poplatky ve zdravotnictví, přes ošacení, vstupenky, cigarety, po vybavení domácnosti a běžnou rekreaci nebo pořízení vlastního bytu). V takových podmínkách si lze odchod z ústavní služby do vlastního domova těžko i jen představit."

Citováno z textu JUDr. Dany kořínkové (celý text)