Chodil jsem do DOZP v Kadani za lidmi jako dobrovolník. Se mnou také Lenka. Tam jsem poznal také Barboru. Seznámil jsem se postupně s jejími bývalými “tetami”. Měli jsme poměrně brzo za to, že Barbora v DOZP nemá co dělat a že jí podpoříme v osamostatnění. Navázal jsem spolupráci s QUIP a účastnil se kurzu Černá a Bílá, kde jsem začal pracovat spolu s Bárou na plánu osamostatnění prostřednictvím realizace Plánování zaměřeného na člověka. Pomohl nám v tom jak QUIP, tak i SPMP. Vyzvali jsme ke spolupráci na tom veřejného opatrovníka i DOZP. Reálně se však nikdo z nich procesu neúčastnil. Po předání finálního a potom i aktualizovaného Individuálního plánu Barbory ho nevzali na vědomí. V lednu 2014, kdy nabyl účinnosti NOZ, jsme spolu s Barborou a dalšími dvěma podpůrci ustavili opatrovnickou radu, v níž jsem předsedou.