Lenka je mámou Davida, dnes již dospělého mladého muže. Když měl David před osmi lety nabýt zletilosti, prošla si rodina poměrně strastiplnou a dlouhou cestou. Potřebovali mít možnost vyřizovat s ním věci jako dosud, ale nechtěli, aby mu soud omezil svéprávnost. Zažili mnoho soudních stání, usnesení a odvolání a skončili přesto s rozsudkem o zbavení Davida právní způsobilosti. Pro rodiče byl tento rozsudek nepřijatelný. Počkali tedy si na nový občanský zákoník a pustili se do boje znovu. Následující rozhovor přináší svědectví Lenky o tom, jaká tato cesta byla a co jim přinesla.

Lenko, po poměrně dlouhém a vyčerpávajícím procesu jste se pustili do procesu nového. Co vás k tomu vedlo?

První impulz proč se do toho pustit znovu, byl vlastně úplně náhodný. Na jednom setkání v Brně jsem se potkala s Danou Kořínkovou, která nás zastupovala v prvním řízení. Řekla mi o možnostech, které nabízí nový občanský zákoník, a že soudy budou muset během 3 let všechna omezení a zbavení svéprávnosti přezkoumat. Můžeme toho využít a znovu žádat o to, aby měl David svéprávnost. Dana nám pomohla připravit návrh, který jsme poté podali.

O co jste v novém návrhu žádali?

V první řadě o to, aby měl David vrácenou svéprávnost. Dozvěděli jsme se o tom, jaké jsou nové možnosti, které nabízí nový občanský zákoník, a v žádosti jsme navrhli zároveň, aby soud určil nás rodiče jako zástupce - členy domácnosti.

Proč to bylo pro tebe tak důležité, aby měl David vrácenou svéprávnost?

Vždy jsem chtěla, aby měl David stejné možnosti jako jeho sestra, která nemá žádné postižení. Nevidím žádný důvod ke zbavování svéprávnosti lidí, a to ani u lidí, kteří mají potíže v rozhodování. Pro mne mít svéprávnost se rovná být plnohodnotným člověkem, a to jsme přece všichni.

Jak dlouho trval tento druhý proces a jak probíhal?

Poté, co soud zahájil řízení o přezkoumání svéprávnosti v prosinci 2015, začalo pro nás a Davida další „kolečko“ soudních řízení. Rozhodně to nebylo nikterak jednoduché a neskončilo to jedním soudním stáním. Dostali jsme novou soudkyni místo té, kterou jsme měli v prvním procesu, tak jsme věřili, že to tentokrát půjde jinak. A jiné to skutečně bylo, zažili jsme spoustu nových situací. Soud požádal soudního znalce o nové psychiatrické posouzení. Ten nečekaně zazvonil u nás doma a prý pro urychlení řízení provede vyšetření přímo u nás. Předvolání k soudu přišlo v červnu 2016. Velmi rozčarovaní jsme však byli, když jsme v den plánovaného soudního stání přijeli k soudu a na dveřích byla cedulka, že dnešní stání se NEKONÁ. Všichni jsme si na tento den složitě zařizovali volno a ze soudu se neobtěžovali, aby nám dali takto důležitou informaci vědět, než jsme se tam všichni vypravili. Další termín stání byl odročen na neurčito. V září 2016 proběhlo již stání, které trvalo velmi dlouho, asi dvě hodiny. Paní soudkyně se nás podrobně vyptávala a my jsme si mysleli, že se nám podařilo všechno dobře vysvětlit. Ale soudní znalec a pak i okresní státní zástupkyně byli proti našemu návrhu a doporučovali znovu omezení svéprávnosti. Soud rozsudek nevynesl. Pro samotné rozhodnutí o týden později jsme jet nemuseli, já jsem se však přesto vydala vyslechnout si osobně rozsudek. Ve skrytu duše jsem byla v očekávání, že to tentokrát vyjde. Rozsudek ovšem zněl, že naše žádost se zamítá a Davidovi nebude svéprávnost navrácena.

To bylo pro tebe jistě nepřijatelné a jak tě znám, tak jsi to nemínila vzdát ani tentokrát. Co tedy následovalo poté?

S pomocí právníka Quipu Dany Kořínkové jsme podali odvolání ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci. Předvolání k odvolacímu soudu bylo stanoveno na únor 2017, kde nám byl přidělen předseda senátu, který se během soudního stání chtěl hodně dozvědět o našem záměru, se kterým před tento soud přicházíme. Celého jednání se zúčastnila i krajská státní zástupkyně, která podle našeho názoru hodně podpořila náš návrh. Tímto jí také moc za to děkujeme. Jednání bylo dlouhé, ale pocitově z pohledu nás všech zainteresovaných, to bylo dobré. Rozhodnutí a vynesení rozsudku bylo přesunuto až týden po té. Soud rozhodl o tom, že Davidovi navrací svéprávnost. My jsme tomu v zaslaném rozsudku přes datovou schránku ani moc nerozuměli, bylo to napsáno nesrozumitelně pro laika. Poté, co nám Dana vysvětlila, že jsme po dlouhých letech vyhráli, měli jsme velikou radost a hned jsem psala všem známým  smsky.

V tomto procesu jsi stejně jako v tom minulém byla hodně aktivní ty v roli mámy, pomáhala ti Dana. Zajímá mě, jakou roli v tom všem hrál David, nakolik on se aktivně zapojoval a nakolik rozuměl tomu, co se děje?

David byl u každého soudního stání, které proběhlo. I u těch, kde si nevyžádali jeho účast. Říkali jsme si, že je to přece o něm, tak tam má být. Vždy jsme ho na soudní stání připravovali, vysvětlovali, aby tomu co nejvíce v tu chvíli rozuměl. Když by o tom měl teď mluvit, myslím, že by to nedokázal vysvětlit.

Říkala jsi, že vítězství bylo pro vás velkou radostí a zadostiučiněním. Slavili jste tento úspěch nějak?

No ano, slavili jsme ihned v kruhu rodiny a pak ještě společně s Danou, která nám v průběhu celého procesu byla velkou oporou a bez níž bychom to nezvládli. Připil si s námi dokonce i David, který jinak vůbec alkohol nepije :-).

Lenko, byla to dlouhá a nelehká cesta, která však stála za to. Co bys poradila ostatním lidem, kteří nemají svéprávnost, či jejich rodičům?

Podle mě to určitě stojí za to. V prvé řadě je důležité mít dobrého právníka, nebýt na to sami. Protože zorientovat se v tom všem, napsat dobře všechny dokumenty, pak rozumět tomu, co se děje, to je opravdu velmi těžké. My jsme se s manželem hodně podporovali navzájem, abychom to nevzdávali.  Důležitou motivací je pro mě syn David, který mi dodává energii. A mě osobně také velmi pomáhá víra v Boha, který je mou největší oporou a rádcem.

Lenko, chceš ještě něco dodat na konci našeho rozhovoru?

My hlavně doufáme také, že se nezmění zákony a nebudeme muset zase začít bojovat a obhajovat samozřejmé věci. Je to velmi vyčerpávající pořád někomu vysvětlovat, že David je člověk stejný jako ostatní se stejnými právy. Stále ještě hodně lidí se podivuje nad spoustou věcí, například nad tím, jak je možné, že David jde k volbám. Je to stále dokola o vysvětlování, argumentování, stojí to hodně sil.

Lenko, děkuji ti za rozhovor a přeji celé vaší rodině vše dobré.

Rozhovor s Lenkou vedla Veronika Škopová.

Publikováno v květnu 2017.

Další příběhy.

Pomozte nám finančním darem pomáhat dalším lidem.