Zpráva má název Můj domov, má volba v České republice: Právo na bydlení v komunitě lidí s duševním postižením v roce 2014. Obsahuje vyhodnocení situace v ČR s použitím indikátorů odvozených z článku 19 Úmluvy o právech osob s postižením. Tento článek pojednává o životě v komunitě a volbách, přístupu k individualizovaným podpůrným službám, přístupu k mainstreamovým službám a přechodu od institucí ke komunitě.

Zpráva obsahuje jednoznačná doporučení vládě ČR, která by podle autorů měla odstranit tyto hlavní nedostatky:

• zastavení přijímání dalších lidí do ústavů,

• novelizovat občanský zákoník směrem k úplnému zrušení tzv. náhradního rozhodování, tj. zrušit institut omezení svéprávnosti,  

• přesunout zdroje národních rozpočtů od institucí k rozvoji individualizovaných podpůrných služeb,

• poskytovat sociální dávky v takové výši, aby si lidé s postižením mohli zaplatit podpůrné služby a převzít plnou kontrolu nad využitím prostředků na tyto služby.

Zpráva obsahuje také výzvu české vládě uzavřít speciální školy a přesunout speciální pedagogy do běžných škol, kde by byli tolik potřebnou podporou dětem se specifickými potřebami při učení. 

Česká i originální anglická verze dokumentu je dostupná na webu MDAC. Přímý odkaz na dokument v české verzi Můj domov, má volba v České republice: Právo na bydlení v komunitě lidí s duševním postižením v roce 2014 naleznete zde.

S některými jednotlivostmi uvedenými v dokumentu by se dalo polemizovat. Podle našeho názoru není například problém, že lidé využívají příspěvek na péči na pomoc zajišťovanou rodinami místo na úhradu akreditovaných sociálních služeb. Sociální služby nejsou mnohdy dostupné a navíc rodiny bývají často efektivnější v zajištění pomoci a podpory než profesionální služby. Za problém lze považovat spíš to, že příspěvek na péči je tak nízký, že pokud se jej člověk rozhodně využít pro zaplacení člena rodiny, nemá možnost dostat už žádné další veřejné prostředky na potřebnou pomoc. (Podstatná část veřejných prostředků je totiž vázána na organizace poskytující akreditované sociální služby.) Hodinová sazba za tuto pomoc se pak pohybuje kolem 20 Kč za hodinu. Hmotná nouze, do které pečující rodina spadne, je nedůstojným řešením. Dobře tuto situaci ilustruje nedávno odvysílaný dokument Černých ovcí, o kterém jsme Vás informovali v článku Peníze na prvním místě? Aneb lidé s postižením a jejich rodiny v hmotné nouzi.

Každopádně je zpráva velmi pozoruhodná a přínosná. Bude zajímavé sledovat, jak s navrhovanými doporučeními naloží česká vláda. V některém z dalších článků Vás budeme informovat o tom, jak věci pokračují.

autorka článku: Milena Johnová, ředitelka a lektorka Quipu

S problematikou práv lidí s postižením se můžete seznámit na některém z následujících našich kurzů:

Práva, povinnosti a odpovědnost

Svéprávnost a opatrovnictví v novém právním rámci

Dobrá smlouva jako základ kvalitní služby

Kruhy podpory

Tyto kurzy vedou právníci Quipu Dana Kořínková a Jan Strnad, kteří se obhajobě práv lidí věnují dlouhodobě. Kurzy jsou nejen souhrnem platné právní úpravy, ale také jsou  protkány příběhy lidí, pro které naši právníci pracovali či v současnosti pracují.