Jednou z mluvčích v bloku určeném lidem s osobní zkušeností s životem v ústavu byla paní Barbora Mikulová. Přednesla příspěvek nazvaný „Boj s větrnými mlýny“. Paní Mikulová už jeden a půl roku za pomoci svých přátel usiluje o odchod z ústavu v Kadani. V cestě jí stojí mnoho překážek vytvářených zejména pracovníky ústavu a veřejným opatrovníkem, obcí Kadaň. Pracovníci obce i ústavu si shodně myslí, že pokud má paní Mikulová odejít z ústavu, pak jedině do chráněného bydlení. Paní Mikulová ale chráněné bydlení nepotřebuje, protože veškerou pomoc a podporu v každodenním životě má už dnes zajištěnou ze strany svých přátel. A nechce, protože by se musela odstěhovat z Kadaně, kde má blízké přátele. Příběh paní Mikulové je výjimečný silou přirozeného sociálního okolí – přátel, kteří za ní stojí. Za zmínku stojí také odvaha paní Mikulové. Svou prezentaci si za pomoci přátel připravila večer před seminářem (její účast byla potvrzena na poslední chvíli) a nikdy předtím nic neprezentovala. Navíc se ráno ukázalo, že mezi posluchači je zástupkyně zřizovatele ústavu, v němž paní Mikulová žije. Na prezentaci paní Mikulové, která je zapojena do našeho projektu Black&White, se můžete podívat zde.

Další z mluvčích tohoto bloku byla paní Pamela Sanders. Je zapojena do organizace lidí, kteří prožili část dětství v dětském domově. Paní Sanders vysvětlila, jak se omylem dostala do dětského domova a zůstala tam nakonec dlouhých deset let: „Nejhorší byl ten pocit beznaděje – nebylo kam se odvolat – tísně a chladu. K čemu to je sedět na krásným sofa, když není nikdo, kdo by Vás pohladil.“

Seminář pořádalo MPSV byl ve spolupráci s Evropskou expertní skupinou pro přechod z ústavní na komunitní péči  a byl určen pro politické představitele i úředníky na národní, krajské i obecní úrovni, zástupce organizací poskytujících sociální, zdravotní a výchovné služby a další významné aktéry v oblasti začleňování lidí ohrožených sociálním vyloučením či sociálně vyloučených.