Zpráva z akce „Jízda svobody (Freedom Drive)“ ve Štrasburku a setkání s českými poslanci Evropského

„V současné době 10% evropské populace má nějaké zdravotní postižení. Je to asi 50 mil. lidí. 40% evropské populace má v nějakém rozsahu sníženou mobilitu, 97% Evropanů si myslí, že by se mělo udělat něco pro lepší začlenění lidí s postižením do společnosti.“ (leták ENIL)
Zástupci QUIP – Společnost pro změnu (Dana Kořínková, Jan Strnad) se v září zúčastnili ve Štrasburku akce zvané „Freedom Drive“ neboli „Jízda svobody“ do níž se zapojilo asi 400 účastníků, převážně lidí se zdravotním postižením. Dále se účastnili jejich asistenti, partneři, rodinní příslušníci a odborníci ze zapojených organizací. Všichni z mnoha evropských zemí.
Celá čtyřdenní akce se skládala z několika dílčích na sebe navazujících akcí: konference, rozhovory národních skupin lidí s postižením s jejich národními poslanci Evropského parlamentu, jízda / pochod Štrasburkem k Evropskému parlamentu, jehož cílem bylo společné setkání všech účastníků akce s poslanci Evropského parlamentu (dále jen „EP“), závěrečný společenský večer a konečné vyhodnocení akce.
Akci pořádala evropská organizace ENIL (European Network on Independent Living, Evropská síť pro nezávislý život) ve spolupráci s ECCL (European Coalition for Community Living, Evropská koalice pro život v běžném prostředí). Cílem obou těchto organizací je dosáhnout, aby lidé s postižením měli stejné životní příležitosti jako lidé bez postižení. Aby měli skutečnou, a ne pouze právní, možnost realizovat všechna svá práva a svobody a prožít naplněný život podle své svobodné volby. Stejné cíle a hodnoty prosazuje i QUIP – Společnost pro změnu, která je členem ECCL. Proto jsme se do akce také zapojili.
V dnešním světě může člověk s postižením žít nezávislý a naplněný život jen v případě, že může využít služby osobní asistence. Proto zajištění finanční i faktické dostupnosti této služby bylo jedním z hlavních témat akce. S tím také úzce souvisí další téma – lidé s postižením radikálně odmítají, aby byli nuceni žít ve specifickém prostředí. Aby služby, které tito lidé leckdy potřebují i k základnímu přežití, byly nabízeny především v ústavním prostředí aniž by byla dána možnost alternativy a volby. Tato dvě témata byla hlavními motivy konference i setkání s poslanci EP.
PONDĚLÍ 14.9.2009
Konference „Nezávislý život s osobní asistencí – naplnění čl. 19 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením“ se konala v pondělí 14. 9. 2009 v úvodu akce. Konferenci zahájila paní Bente Skansgård, předsedkyně ENIL. Velmi zajímavé příspěvky přednesli odpovědní představitelé evropských institucí v oblasti zdravotního postižení Johan ten Geuzendam (ředitel oddělení pro zdravotní postižení Evropské komise) a Thorsten Afflerbach (ředitel sekce Integrace lidí se zdravotním postižením Rady Evropy). Další příspěvky se týkali především Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, jejího významu, implementace a dopadů na národní i evropské úrovni, s důrazem na čl. 19 (nezávislý způsob života a zapojení do společnosti), osobní asistence a evropských systémů „přímých plateb (direct payments)“ za osobní asistenci. V odpolední části se konala k těmto tématům tři paralelní zasedání (workshopy).
ÚTERÝ 15.9.2009
V úterý dopoledne byli přivítáni účastníci „Jízdy svobody“. Pořadatelé shrnuli vývoj v oblasti nezávislého života lidí s postižením v Evropě za posledních 20 let a představili národním skupinám návrh požadavků, který bude předložen poslancům EP pod heslem „Nic o nás bez nás“.
Požadavky byly předány účastníky Freedom Drive předsedovi Evropského parlamentu v tomto znění:
1. Vyzýváme Evropské Společenství aby zajistilo, že koncept Nezávislého života bude v centru všech politik Evropské Unie v oblasti zdravotního postižení, tak, jak je vyjádřeno v Strategii pro zdravotní postižení, Akčním plánu pro zdravotní postižení a v článku 19 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením a jejím Opčním protokolu.
2. Vybízíme Evropské společenství, aby nadále napomáhalo rozvoji komunitních služeb pro dosažení deinstitucionalizace všude v Evropě.
3. Požadujeme implementaci našeho lidského práva na službu osobní asistence, která je základem pro realizaci nezávislého života.
4. Voláme po možnosti rovnoprávného požívání svobody pohybu s přenositelností služeb osobní asistence.
5. Požadujeme vyčlenění 5% rozvojových fondů EU na rozšíření programů nezávislého života v rozvojových zemích.
6. Vyzýváme Evropské společenství k plné ratifikaci Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, podpisu a ratifikaci jejího Opčního protokolu a implementaci jejích ustanovení do legislativy a politik EU. Je nutné, aby instituce a představitelé EU vyvinuli tlak na členské státy s cílem zapracování ustanovení Úmluvy do národních právních řádů, jakmile to bude možné.
7. Požadujeme přijetí zvláštní směrnice o zdravotním postižení na podporu a ochranu plných práv lidí s postižením v celé Evropě.
8. Lidé s postižením a jejich organizace musí být důsledně zapojeni na všech úrovních tvorby politik, včetně jejich plánování, vytváření a implementace.
Nic o nás bez nás.
Národní skupiny se pak připravovaly na odpolední schůzky se svými poslanci.
V úterý odpoledne se konala separátní setkání národních skupin s jejich poslanci. Za ČR jsme předem oslovili všechny naše poslance EP s vysvětlením smyslu a plánovaného průběhu akce a se žádostí o schůzku s těmi z nich, které problematika zdravotního postižení zajímá. Zájem o schůzku projevili páni poslanci Cabrnoch, Maštálka, Ouzký, Vlasák a paní poslankyně Roithová. S většinou z nich se podařilo schůzku v budově EP realizovat. Dále projevila zájem také poslanecká skupina ČSSD, za níž se schůzky s námi zúčastnila paní poslankyně Sehnalová. Během těchto setkání jsme představili požadavky účastníků akce a hovořili jsme o situaci lidí s postižením v ČR i v Evropě. Nabídli jsme spolupráci při řešení diskutovaných otázek. Hovořili jsme také o možnostech poslanců EP situaci ovlivnit. ECCL vytipovalo několik oblastí, ve kterých může EP hrát důležitou roli. Poslanci EP mohou:
- požadovat urychlenou ratifikaci Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol Evropským společenstvím, bez výhrad k jakýmkoli jejím článkům;
- podporovat legislativní a jiná opatření, která usnadní implementaci Úmluvy Evropským společenstvím. To zahrnuje např. antidiskriminační legislativu pro osoby se zdravotním postižením na úrovni ES;
- vyzdvihovat potřebu podporovat život v běžném prostředí a pravidelně vyhodnocovat pokrok učiněný členskými státy v rozvoji služeb poskytovaných v běžném prostředí jako alternativy k pobytovým ústavním službám pro lidi s postižením;
- zajistit, že Evropské strukturální fondy nejsou používány tak, aby umožnily pokračování v sociálním vyloučení občanů EU se zdravotním postižením tím, že jsou používány k budování nových ústavů nebo k modernizaci stávajících. Ale mají být použity k rozvoji širokého spektra kvalitních služeb poskytovaných v běžném prostředí;
- podporovat iniciativy, které usnadní výměnu dobré praxe v poskytování komunitních služeb pro lidi se zdravotním postižením mezi členskými státy;
- využít přístupových jednání s novými členskými státy EU k zajištění, že práva lidí se zdravotním postižením jsou respektována a rozvíjejí se alternativy k ústavním službám.
STŘEDA 16.9.2009
Ve středu dopoledne se konala jízda na invalidních vozících/pochod městem k budově EP, kterým lidé s postižením demonstrovali za svá práva.
Ve středu odpoledne se účastníci sešli v jednom ze zasedacích sálů EP na společném shromáždění, kam byli pozváni národními skupinami poslanci EP ke společné diskusi. Předsedal pan poslanec EP Richard Howitt, který je v EP presidentem Mezinárodní skupiny pro zdravotní postižení (Disability Intergroup). Shromáždění se zúčastnil také předseda EP Jerzy Buzek, který jeho průběh velmi oživil. Vyjádřil velkou osobní podporu celé akci i požadavkům účastníků. Smutné však bylo, že tohoto shromáždění se většina národních poslanců nezúčastnila. Kromě předsedajících se zúčastnil jen poslanec za SR a Irsko. Tak bohužel národní poslanci přišli o řadu velmi působivých osobních svědectví, zkušeností a názorů účastníků. Ti za nimi cestu do Štrasburku podnikli často i přes velmi těžké zdravotní postižení a s tím spojené zásadní překážky...
Ve středu večer uspořádala Norská organizace lidí s postižením pro všechny účastníky akce společenský večer s barbecue. Účastníci tak měli příležitost k neformálním rozhovorům a společné zábavě – příjemným programem naplnili večer spontánně, sami. Mnozí se ukázali jako velmi talentovaní zpěváci, hudebníci, baviči.
Stojí také za zamyšlení, že organizátoři akce měli záměr umožnit účast na této akci většímu počtu lidí s postižením ze střední a východní Evropy, jichž se účastní zatím jen malé množství z mála zemí. ENIL měl možnost proplatit náklady na jejich účast. Snažili se oslovit také organizace lidí s postižením v ČR, ale prý jejich nabídka zůstala bez odpovědi.
ČTVRTEK 17.9.2009
Ve čtvrtek dopoledne proběhlo vyhodnocení a ukončení akce a účastníci se vydali na cestu domů.
Příští Jízda svobody se bude konat v roce 2011. Předsedkyně ENIL Bente Skansgård věří, že se jí zúčastní aspoň 600 lidí. (Jak zaznělo nejednou během akce - i z těch evropských zemí, z nichž se lidé s postižením zatím neúčastnily, včetně ČR. pozn. aut.). Paní Bente Skansgård vzkazuje: „Musíme být více viditelní, jak na místní, tak na národní úrovni. Nebylo snadné nás 400 před budovou EP přehlédnout, i mnoho obyvatel Štrasburku si asi povšimlo většího pohybu lidí s viditelným postižením než obvykle. Udržujte pozornost vašich národních poslanců EP k našim 8 požadavkům. Příště bychom měli více informovat naše poslance ještě před naším příjezdem do Štrasburku. Myslím, že bychom příště měli dojít ke společné rezoluci. Je to dobrá cesta vytvořit politický dokument společně.“
Mnoho dalších a podrobnějších informací o akci naleznete také na internetových stránkách:
Autor: Dana Kořínková