Soudy protiprávně omezují volební právo, v loňském roce téměř dvěma tisícům lidí

Praha, 20. září 2018 – Statistická data Ministerstva spravedlnosti ukazují, že v loňském roce soudy omezily volební právo v případě 1.920 lidí. Rozdíly v přístupech soudů jsou mnohdy propastné. Volební právo je navíc omezováno v rozporu s platnými zákony a řadě lidí, kteří v minulosti volili a chtěli by se účastnit i blížících se komunálních voleb, to vadí.
Tuzemské soudy v rámci řízení o svéprávnosti omezují mimo jiné také volební právo. Ministerstvo spravedlnosti inovovalo sběr statistických dat a díky tomu máme k dispozici čísla za loňský rok:
- Soudy omezily volební právo celkem u 1.920 lidí.
- Ze zveřejněných dat plyne, že se tak stalo v téměř pětině řízení o svéprávnosti (přesně v 18,4 % případů), která skončila omezujícím rozhodnutím.
- Největší pravděpodobnost omezení volebního práva mají lidé, o kterých rozhodují soudy spadající pod Krajský soud v Ústí nad Labem. Tam bylo v loňském roce omezeno toto právo u 591 lidí, což představuje téměř dvě pětiny osob (39 %), kterým soud vystavil omezující rozhodnutí. V Jihočeském kraji se naopak volební právo téměř neomezuje.
Volební právo je omezováno v rozporu s tuzemským právem i mezinárodní Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením. Podle občanského zákoníku je nutnou podmínkou pro jakékoli omezení svéprávnosti skutečnost, že člověku hrozí závažná újma. To si lze v souvislosti s účastí v tuzemských volbách stěží představit. V zahraničí jsou dokonce známy pozitivní příklady lidí s tzv. mentálním postižením, kteří jsou sami aktivními politiky.
Je škoda, že sběr statistických dat nesledoval omezování volebního práva už před r. 2017, kdy Nejvyšší soud vydal sjednocující stanovisko, v němž se vyslovuje pro možnost, aby soudy volební právo omezovaly.
Řadě lidí vadí, že soud jejich volební právo omezil. Mnozí z nich se voleb v minulosti účastnili a mají jasno i v tom, koho by volili v blížících se komunálních volbách. K takovým lidem patří i Jiří Vosmík, který ví, podle čeho by vybíral: „Člověk by měl mít právo volit a zvolit si prezidenta, co by něco udělal pro lidi s důchodem. Nebo kdyby byla nějaká strana, co by bezdomovcům sehnala práci.“ Jiří bohužel nemá šanci nic ovlivnit, podle soudu volit nesmí.
Kontakty
Milena Johnová, zakladatelka a zástupkyně ředitele Quip, z. ú.
milena.johnova@kvalitavpraxi.cz, tel.: 605 121 350
Jiří Vosmík, tel.: 703 353 449
Informace pro editory
Tiskovou zprávu si můžete stáhnout zde.
Grafy a další informace o zveřejněných statistických datech Ministerstva spravedlnosti jsou ke stažení zde.
Důvodům, proč soudy nemají omezovat volební právo, jsme se podrobně věnovali ve stanovisku zveřejněném zde.
V minulosti jsme vydali k tomuto tématu další tiskové zprávy, zejm.:
- K soudnímu omezování volebního práva zde.
- K politickému angažmá lidí s tzv. mentálním postižením v zahraničí zde.
V ČR již existuje první metodika poskytování podpory voličům s tzv. mentálním postižením; je ke stažení zde.
K terminologii postižení
S ohledem na důstojnost lidí s postižením se ve světě přestávají používat stigmatizující psychologické a medicínské výrazy typu mentální retardace, mentální postižení, debilita, imbecilita apod. V Anglii se např. zažil výraz „learning disability“ (postižení v učení) nebo „learning difficulties“ (potíže v učení). V češtině zatím není ustálena uctivější terminologie. Obsah některými organizacemi používaného pojmu „potíže v učení“ se v češtině často zaměňuje s pojmem „poruchy učení“, který je používán v pedagogice pro označení dětí se specifickými potížemi jako je např. dysgrafie.
O Quipu
Usilujeme o to, aby sociální a právní systém dával lidem s postižením prostor žít podle vlastních představ. Této práci se věnujeme od r. 2003. www.kvalitavpraxi.cz