Rozšiřte kompetence ombudsmana
Česká vláda je článkem 33 Úmluvy o právech osob s postižením zavázána zřídit tzv. nezávislý, národní monitorovací mechanismus jmenované Úmluvy. Výbor pro lidská práva lidí s postižením OSN ve své první zprávě pro českou vládu ze 17. 4. 2015 konstatuje, že u nás takový mechanismus není, a doporučuje české vládě vyřešit tento nedostatek rozšířením kompetencí ombudsmana. Novela zákona o veřejném ochránci, která je aktuálně projednávána Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, však tento problém neřeší.
Ministerstvo práce a sociálních věcí ve své roli gestora odpovídajícího za implementaci Úmluvy zpracovalo v r. 2013 návrh na zřízení monitorovacího mechanismu. Návrh počítal s využitím odborného zázemí a nezávislého postavení instituce veřejného ochránce práv. V roce 2014 se tento způsob vytvoření a fungování nezávislého monitorovacího mechanismu stal součástí vládního návrhu novely zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv.
Během projednávání novely zákona ve vládě se však ukázalo, že Ministerstvo financí neuvolní finanční prostředky na rozšíření kompetencí ombudsmana a to navzdory tomu, že jiné způsoby zřízení nezávislého mechanismu vytvořením zcela nové instituce by byly dražší. Kvůli chybějícím financím se proto ministr Dienstbier rozhodl vypustit tuto část návrhu novely. Později ale jednáním s Ministerstvem financí byl tento rozpor odstraněn a ministr Dienstbier v rámci svého vystoupení v Poslanecké sněmově na konci letošního března požádal poslance o to, aby na úrovni výborů projednali také tuto oblast rozšíření kompetencí ombudsmana.
Pro implementaci Úmluvy a tím pádem pro ochranu práv lidí s postižením má nezávislý, národní monitorovací mechanismus klíčový význam. Měl by např. shromažďovat dostupné informace, vyhodnocovat opatření na ochranu práv lidí s postižením, navrhovat vládě opatření směřující k ochraně této skupiny osob, iniciovat a navrhovat koncepční a legislativní řešení významných otázek týkajících se osob s postižením, sledovat a vyhodnocovat dokumenty OSN, Evropské unie a dalších mezinárodních organizací, které jsou významné z hlediska osob s postižením, a předkládat vládě návrhy na jejich uplatnění v dílčích politikách, podporovat účast odborné veřejnosti a jednotlivců na řešení významných otázek života osob s postižením a zlepšování jejich životních podmínek.
Věřme proto, že novela zákona o veřejném ochránci práv projde úspěšně legislativním procesem a podaří se do ní opětovně začlenit kompetenci ochránce jako monitorovacího orgánu ve smyslu Úmluvy o právech osob s postižením.
Pokud chcete sledovat projednávání novely v PSP ČR, hledejte sněmovní tisk 379.
Koncepční dokument MPSV ke zřízení nezávislého monitorovacího mechanismu Úmluvy najdete na stránkách NRZP zde.
Odkaz na celou zprávu výboru OSN pro práva lidí s postižením si lze stáhnout zde.