Průlom v rozhodování o způsobilosti k právním úkonům

Okresní soud v Chebu rozhodl o plném navrácení způsobilosti k právním úkonům paní Renaty H. zcela v souladu s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením – vzal v úvahu podporu, kterou Renata H. využívá mimo jiné i při právních úkonech.
Paní Renata H. se v současné době připravuje na odchod z ústavního zařízení do vlastního domova. Sama nebo s podporou asistentů si pere, nakupuje, vaří, je zaměstnaná na částečný úvazek. To však pro ni nebylo vždy samozřejmostí. Předcházelo tomu uznání práva lidí se zdravotním postižením na běžný život a plné zapojení do společnosti. Tento princip je nyní obsažen ve všech relevantních politických dokumentech na úrovni ČR, Evropské i mezinárodní. A také v právních předpisech. U nás je to především zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, a nově také Úmluva o právech osob se zdravotním postižením (č. 10/2010). Tyto dokumenty přinášejí do životů lidí se zdravotním postižením velké pozitivní změny. Zejména v těch případech, kdy lidé strávili v ústavním zařízení většinu svého života. V ČR se těmto změnám začala pomalu otevírat cesta až po r. 1989.
Díky tomuto vývoji a také připravenosti zapojených sociálních služeb i rodiny má Renata H. v poslední době možnost učit se samostatnému životu. Připravuje se na přestěhování do pronajatého bytu, kde bude žít společně s kamarádkou a jen s takovou podporou asistentů, která bude skutečně potřeba. Renata H. však stojí před poslední vážnou překážkou - podobně jako tisíce dalších lidí v ČR s potížemi v učení (tzv. mentálním postižením) je zbavena způsobilosti k právním úkonům. Nemůže tedy osobně, byť i s podporou, uzavřít smlouvu o nájmu bytu, o službách spojených s bydlením, pracovní smlouvu, objednat si jakoukoli službu nebo si cokoli vyřídit na úřadech. Nemůže si ani koupit lístek na autobus nebo nakoupit. Většina běžných úkonů každodenního života jsou totiž, aniž si to uvědomujeme, právními úkony. Zbavení způsobilosti k právním úkonům tedy nyní brání Renatě H. v dalších krocích na cestě k samostatnému životu.
Tuto situaci může podstatně změnit rozhodnutí Okresního soudu v Chebu, který posuzoval návrh na plné navrácení způsobilosti k právním úkonům Renaty H., zastoupené v tomto řízení JUDr. Danou Kořínkovou z o.s. QUIP - Společnost pro změnu. Soud návrhu na plné navrácení způsobilosti zcela vyhověl. Provedl všechny relevantní důkazy a po jejich důkladném a pečlivém zvážení uznal, že není nutné sáhnout ani k omezení způsobilosti k právním úkonům. Renatě H. zároveň ustanovil opatrovnici podle § 29 občanského zákoníku (možnost ustanovit opatrovníka bez omezení způsobilosti k právním úkonům).
Jak je možné, že Chebský soud rozhodl zcela jinak, než bylo po desetiletí bezvýjimečnou praxí? Soud totiž postavil odůvodnění rozsudku na konceptu tzv. podporovaného rozhodování, který ve světě již delší dobu nahrazuje zastaralé opatrovnické systémy a který přinesla do českého právního řádu Úmluva o právech osob se zdravotním postižením. Tento koncept je založen na faktu, že každý člověk potřebuje v různých situacích podporu. Když potřebujeme uzavřít životní pojistku, jdeme za pojišťovacím agentem, když si vybíráme nové oblečení, poradíme se se svou manželkou, či manželem, o životních rozhodnutích s důvěrnými přáteli či odborníky. Někdy nám stačí jen doprovod – pro jistotu. Každý z nás tedy podporu nebo rady svého okolí běžně využívá, lišíme se jenom v druhu a rozsahu momentálně potřebné pomoci. Moderní přístup ke zdravotnímu postižení se zabývá na prvním místě tím, co je člověku potřeba poskytnout (pomůcky, podporu, bezbariérové prostředí), aby měl příležitost prožít svůj život jako kdokoli jiný. Podle celosvětových zkušeností zbavení způsobilosti k právním úkonům nejen k tomuto cíli nepřispívá, ale stává se překážkou.
Soud v tomto řízení vzal za zásadní argument podporu, kterou má Renata H. ve svém životě k dispozici. Nedává totiž příliš smysl zkoušet (ani u soudu) lidi s potížemi v učení, jak budou reagovat, když jim podporu, kterou běžně využívají, nedovolíme použít. Stejně tak, jako nemá smysl zabývat se tím, jak si povede člověk s fyzickým postižením bez vozíku či protézy. Renata H. má kolem sebe vytvořenou velmi stabilní a spolehlivou síť podpůrců. Jsou jimi pracovníci několika poskytovatelů sociálních služeb, rodinní příslušníci, přátelé. S jejich pomocí si dokáže obstarat všechny své záležitosti. Taková formální i neformální síť podpory poskytuje Renatě H. také dostatečnou ochranu. Dokonce mnohem spolehlivější, než jakou může poskytnout institut zbavení způsobilosti k právním úkonům. U Renaty H. není proto nutné, aby soud do její způsobilosti jakkoliv zasahoval. Pro doplnění ochrany práv a zájmů Renaty H. soud ustanovil i opatrovnici, sestru Renaty H., ovšem aniž by způsobilost Renaty H. musela být omezena. To je možné podle § 29 občanského zákoníku. Soud v rozhodnutí vymezil kompetence opatrovnici tak, aby mohla Renatu H. zastoupit ve všech situacích, kdy by to mohlo být potřeba. Zároveň však opatrovnice nikdy nemůže jednat svévolně, bez vědomí a předchozího projednání věci s Renatou H. nebo proti jejímu přání. Výjimkou z těchto pravidel jsou jen krajní situace, např. kdy věc nesnese odkladu, došlo by k závažné újmě a opatrovnici není názor opatrovanky předem znám. Takto vymezené opatrovnictví je pro opatrovanku skutečnou ochranou bez jakéhokoli nevhodného omezování. Běžné opatrovnictví bohužel tyto nároky nesplňuje.
„Doufáme, že toto rozhodnutí je první vlaštovkou a ostatní soudy také postupně přijmou nový pohled na lidi s postižením. Česká republika je vázaná Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením, která nekompromisně říká, že každý má právo na způsobilost k právním úkonům bez ohledu na postižení,“ vítá rozsudek Zuzana Durajová, právnička Ligy lidských práv a MDAC.
Jedním z východisek, na které Chebský soud poukázal, je návrh nového občanského zákoníku. Tento návrh přináší nové instituty podpory při rozhodování k ochraně práv lidí s postižením. Přelomový rozsudek je však důkazem, že už dnes můžou soudy rozhodovat v souladu s přijatou Úmluvou a pomoci tak odstranit jednu z překážek na cestě lidí s postižením k plnohodnotnému a spokojenému životu.
Proti rozsudku Chebského soudu se však odvolalo Okresní státní zastupitelství, takže rozsudek zatím nenabyl právní moci.
JUDr. Dana Kořínková, Mgr. Zuzana Durajová
Bližší informace poskytne:
Dana Kořínková, právnička QUIP – společnost pro změnu, zástupkyně Renaty H. pro řízení
tel. 233 322 319, 734 495 301
e-mail: dana.korinkova@kvalitavpraxi.cz
Zuzana Durajová, právnička MDAC a Ligy lidských práv,
tel.: 773692 282, 545 210 446
e-mail: zdurajova@mdac.info
QUIP – Společnost pro změnu se mimo jiné věnuje řešení právních otázek a vzdělávání v právní problematice, která souvisí s poskytováním sociálních služeb, jak z pohledu poskytovatelů tak z hlediska ochrany práv uživatelů sociálních služeb. Jedná se o otázky právního postavení lidí se zdravotním - zejména mentálním - postižením (dodržování a naplňování jejich lidských práv a svobod, způsobilost k právním úkonům, výkon opatrovnictví). Dále jde o právní otázky související se sociálním začleněním (vzdělávání, pracovní uplatnění, invalidní důchody), odpovědnost poskytovatelů i uživatelů, práva a povinnosti ze zákona o sociálních službách.
Důležitým nástrojem prosazování práv lidí s mentálním postižením je ovlivňování legislativy, aplikace právních norem a státních i regionálních politik vůči této skupině lidí.
Centrum advokacie duševně postižených (Mental Disability Advocacy Center, MDAC) podporuje lidská práva dospělých a dětí se skutečným či domnělým mentálním či psychosociálním postižením. Zaměřuje se na oblast Evropy a střední Asie a používá právní nástroje k podpoře rovnosti a sociálního začleňování. Vizí MDAC je svět, v němž si lidé váží emocionálních, duševních nebo v učení spočívajících odlišností ostatních a respektují autonomii a důstojnost každého jednotlivce. MDAC má status přidružené organizace Rady Evropy.
Liga lidských práv je nevládní organizace, která pro zlepšení kvality a důstojnosti života prosazuje v české společnosti lidská práva za pomoci výzkumu, vzdělávání, vedení strategických případů právní cestou, předkládání argumentů a řešení. Liga je členem Mezinárodní federace lidských práv (FIDH) založené v roce 1922 v Paříži.