K prezidentským volbám se chystají i lidé s těžším zdravotním postižením. Tyto volby jsou pro ně přehlednější ve srovnání s volbami do Parlamentu. Musí přitom ale překonat řadu bariér, s nimiž se ostatní nesetkají:

• Pokud mají omezenou svéprávnost, musí v příslušném soudním rozsudku najít, zda se omezení nevztahuje i na jejich volební právo.
• Může se stát, že jejich jméno chybí v seznamu voličů i přesto, že jim soud svéprávnost vrátil. V takovém případě musí volební komisi dokázat, že volební právo mají.
• Lidé s fyzickým postižením, kteří sami nedokáží vložit lístek do obálky nebo vhodit obálku s lístkem do volební urny, si musí zajistit asistenci jiného voliče.
• Pokud se člověk kvůli fyzickému postižení ani nedostane do volební místnosti, musí požádat volební komisi, aby k němu domů vyslala přenosnou volební urnu, nebo si vyřídit volební průkaz a hlasovat tam, kde v cestě nestojí schody bez výtahu.

Prvním předpokladem překonání bariér jsou informace o tom, co a jak potřeba udělat. Ty ale mnoha lidem i jejich blízkým chybí. Jsou nepřístupné? Nebo o nich jen neví?  I proto se lidé s postižením voleb často neúčastní. Přitom účast ve volbách je pro ně důležitá: „Chci si zvolit prezidenta, na kterého se můžou spolehnout.“, říká v krátkém videu devětadvacetiletý Tomáš, který zatím volby nikdy nevynechal.

Jiný Tomáš – Tomáš Rybička – se letos chystá k volbám poprvé. Dříve volit nemohl, protože měl omezenou svéprávnost. Donedávna si ještě nebyl jistý, zda může hlasovat, když kvůli fyzickému postižení sám nevloží hlasovací lístek do obálky, ani obálku nevhodí do volební urny. Do stálého seznamu voličů ve Vysokém Mýtě byl zařazen dodatečně teprve poté, co jeho matka soudním rozsudkem doložila jeho volební právo. Tomáš Rybička se ale nedostane na vozíku do volební místnosti ve volebním okrsku, kde bydlí, takže bylo ještě potřeba zařídit, aby s maminkou, která mu pomůže, mohli jít volit jinam. „Rozhodně vím, koho volit nechci! Nechci opakovat stejného prezidenta. V prvním kole volím asi mladého lékaře Marka Hilšera, ve druhém kole rád podpořím protikandidáta Miloše, tedy asi pana Drahoše“ říká Tomáš Rybička pomocí svého komunikátoru.

Kontakty

Milena Johnová, zástupkyně ředitele Quip, z. ú.

milena.johnova@kvalitavpraxi.cz, tel.: 605 121 350

Markéta Novotná, pracovnice z „Domova pod hradem Žampach“, která pomáhá Tomášovi Rybičkovi komunikovat

logopedie@uspza.cz, tel.: 775 193 532

Informace pro editory

K volebnímu právu lidí s postižením jsme vydali tyto tiskové zprávy:

Ministerstvo vnitra neinformuje občany s omezenou svéprávností o jejich možnostech zúčastnit se prezidentských voleb

Poslanecká sněmovna parlamentu ČR nevěnuje pozornost voličům se zdravotním postižením, kteří mají omezenou svéprávnost

V zahraničí na rozdíl od ČR se lidé s tzv. mentálním postižením mohou realizovat v politice

Článek s návodem, jak postupovat při překonávání některých bariér na cestě k prezidentským volbám je zde

K terminologii postižení

S ohledem na důstojnost lidí s postižením se ve světě přestávají používat stigmatizující psychologické a medicínské výrazy typu mentální retardace, mentální postižení, debilita, imbecilita apod. V Anglii se např. zažil výraz „learning disability“ (postižení v učení) nebo „learning difficulties“ (potíže v učení). V češtině zatím není ustálena uctivější terminologie. Obsah některými organizacemi používaného pojmu „potíže učení“ se v češtině často zaměňuje s pojmem „poruchy učení“, který je používán v pedagogice pro označení dětí se specifickými potížemi jako je např. dysgrafie.

O Quipu

Usilujeme o to, aby sociální a právní systém dával lidem s postižením prostor žít podle vlastních představ. Této práci se věnujeme od r. 2003. www.kvalitavpraxi.cz