Náš případ ve zpravodajství ČT k novému občanskému zákoníku
V neděli 28. září odvysílala ČT v pořadu Události komentáře zprávu, která se týká lhůt pro přezkoumání rozsudků o omezení svéprávnosti (dříve způsobilosti k právním úkonům). Ve zprávě zaznělo, že soudy nestíhají přezkoumat těchto asi 30.000 případů, které v ČR máme ve lhůtě 3 roky dané zákonem. A že jedním z hlavních důvodů je, že jsou pro toto řízení potřeba znalecké posudky, které znalci nestíhají psát. Proto Ministerstvo spravedlnosti připravuje prodloužení lhůty na 5 let. K těmto informacím je potřeba doplnit další zásadní fakta, aby zpráva byla úplná a dávala ucelený přehled o situaci. Naše právnička Dana Kořínková pro Vás toto doplnění připravila.
Především lhůta pro přezkoumání těchto rozhodnutí byla stanovena na ochranu práv lidí, kterým byla svéprávnost omezena. Omezení svéprávnosti znamená zásah do řady dalších základních práv, včetně lidské důstojnosti. Lidé s omezenou svéprávností často nemohou rozhodovat o svém vlastním životě – kde, s kým a jak chtějí žít. V mezinárodní úmluvě se ČR zavázala, že omezení svéprávnosti bude pravidelně přezkoumávat, a proto občanský zákoník zavedl tříletou lhůtu. V minulosti se někdy ocitly v mašinérii ústavní péče a zbavení svéprávnosti i lidé, u kterých pro to ani nebyl důvod. Jako např. v případě paní Šárky, která byla zbavena svéprávnosti v roce 1972. Soud její případ nepřezkoumal celých 38 let. V r. 2010 znalkyně neshledala žádnou „duševní poruchu“, která by zbavení způsobilosti odůvodňovala, a jí byla tedy svéprávnost konečně vrácena. Ovšem celý dosavadní život prožila v ústavu zbavená svéprávnosti. Zde naleznete odkaz na pořad Klíč, ve kterém je o případu paní Šárky reportáž.
Lhůta stanovená v novém občanském zákoníku má zamezit takovým situacím. Ale nejen to. Nový občanský zákoník má lidem s postižením umožnit, aby začali co nejdříve využívat nová opatření (dohodu o nápomoci, zastoupení členem domácnosti nebo opatrovnictví bez omezení svéprávnosti), která jim zajistí bezpečí při právním jednání, aniž by přitom byla omezována jejich základní práva, jako je tomu při omezením svéprávnosti. Požadavek na pravidelné přezkoumání omezujících opatření vyplývá také z čl. 12 Úmluvy o právech osob s postižením, kterou je ČR vázána. Nová opatření, která člověka neomezují, v této lhůtě být přezkoumávána nemusí.
Podle našich zkušeností v letošním roce zatím některé soudy přistupují k přezkoumání omezení svéprávnosti zcela formálně a v duchu minulé právní úpravy. Výsledkem je stejné nebo dokonce ještě větší omezení svéprávnosti. Aby mohl být naplněn smysl Úmluvy i nového občanského zákoníku, musí soudy začít přistupovat k lidem zcela individuálně a mít na zřeteli, že nová ustanovení mají lidem zajistit pomoc a bezpečí při jejich právním jednání, místo aby je více omezovala. Pokud nebude pochopen tento nový princip v právní úpravě právního jednání, budou soudy stále zahlceny, situace lidí s postižením se nezlepší a nová právní úprava pak byla zcela zbytečná. Prodlužování lhůt takovou situaci určitě nevyřeší.
Toliko komentář Dany Kořínkové.
Další materiály a odkazy k tématu svéprávnosti a opatrovnictví naleznete na našem webu zde a materiály k tématu rozhodování s podporou zde.
S novinkami, které nabízí nový občanský zákoník v této oblasti, se můžete seznámit na našich kurzech. Některé z kurzů se touto problematikou přímo zabývají nebo se jí velmi dotýkají. Jedná se zejména o tyto kurzy:
Svéprávnost a opatrovnictví v novém právním rámci
Práva, povinnosti a odpovědnost
Další vhled do problematiky lidí se zdravotním postižením, tentokrát na téma hmotného (ne)zabezpečení, přinese pořad Černé ovce 13. 10. Na příspěvku opět spolupracovala Dana Kořínková.