Manuál "Dobrá praxe opatrovnictví a poskytování podpory při právních úkonech a při rozhodování"

Manuál
7.3.2013 | Ochrana práv, Stáhněte si nový dokument

Autorský kolektiv QUIPu pod vedením Dany Kořínkové (Milena Johnová, Radka Čebišová, Rela Chábová a Veronika Škopová) zpracoval v loňském roce příručku Dobrá praxe opatrovnictví a poskytování podpory při právních úkonech a při rozhodování. Publikace byla vytvořena pro Národní centrum podpory transformace sociálních služeb v rámci projektu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR Podpora transformace sociálních služeb. Příručka je určena pro opatrovníky, poskytovatele sociálních služeb, podpůrce, poskytovatele neformální podpory a pro ty, kteří podporu při rozhodování využívají.

Pravidla (právní, etická i praktická) pro poskytování podpory při rozhodování a při právních úkonech, jsou v ČR tématem novým a zároveň velmi aktuálním. Naléhavost tohoto tématu umocnila i ratifikace Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením (v r. 2009), která deklaruje právo lidí s postižením na plnou právní způsobilost a na bezpečnou podporu, kterou mohou potřebovat, aby mohli svoji právní způsobilost využívat. Úmluva tedy zcela opouští modely opatrovnictví založené na úvahách, v jakém rozsahu je potřebné a oprávněné člověka v jeho právní způsobilosti omezovat. Nahrazuje je modelem, který s omezováním způsobilosti k právním úkonům již vůbec nepočítá (jako některé platné zahraniční právní úpravy). Model obsažený v čl. 12 Úmluvy je založen na mnohaleté zkušenosti, že nejlepší ochranou práv a zájmů člověka s postižením duševní oblasti je právě bezpečná podporu při právních úkonech a obecně při rozhodování, stejně jako ve všech dalších oblastech života. Budoucí právní úprava a praxe tedy musí lidem s postižením zajistit především kvalitní podporu (asistenci), včetně účinných záruk proti zneužití při jejím poskytování. Různé státy přistupují k tomuto tématu ve svých národních úpravách různě. K úspěšnému uchopení tématu je ovšem potřeba široká a otevřená diskuse všech zainteresovaných skupin, neboli v podstatě celé společnosti. Tak jako má celospolečenský dopad celá Úmluva. Ne nadarmo je čl. 12 považován za její srdce. Týká se totiž samé podstaty člověčenství a lidské důstojnosti - práva člověka na svoji osobnost, na autonomii (mít vliv na svůj život, jednat za sebe a pro sebe) a na plnohodnotné místo ve společnosti.

Přejeme si, aby naše příručka byla nejen doporučenou metodou, ale především inspirací a začátkem diskuse o tomto zásadním a rozsáhlém společenském tématu. Nepovažujeme ji za jediné či nejlepší možné řešení, ale za první krok k tomu, aby i naše společnost byla schopna lidem s postižením nabídnout adekvátní prostředky k řešení jejich potřeb při rozhodování ve a o svém životě, k čemuž jsme se mimo jiné zavázali v Úmluvě o právech osob s postižením. 

Manuál Dobrá praxe opatrovnictvím a poskytování podpory při právních úkonech a při rozhodování můžete stáhnout zde.