Jaký význam má inkluze?

Škola na Červeném vrchu v Praze je charakteristická tím, že ji navštěvuje i velký počet dětí cizinců, dětí se specifickými poruchami učení a chování či dětí s vážnějším postižením - mentálním, smyslovým i tělesným. Kolektiv pedagogů ZŠ a MŠ Červený Vrch vydal letos zajímavou publikaci, ve které shrnují výsledky projektu "Individualizací vzdělávání k inkluzi".
Hlavní přínos projektu vidí autoři publikace např. v těchto oblastech: "Osobnostní růst a posun v myšlení dotčených členů většinové společnosti – pedagogů, zdravých spolužáků a (rodičovské) veřejnosti; konkrétní měřitelné výsledky výchovně vzdělávacího procesu školy."
Právě v inkluzivní škole mají podle autorů děti s postižením přirozenou možnost sžívat se od dětství s většinovou společností, zapojit se do jejího života, hledat si v ní své uplatnění a místo. Navíc jsou příkladem ostatních dětí taženy k vyššímu výkonu. "V inkluzívní škole se snižuje často stresující soutěživost a posiluje se atmosféra spolupráce. Také pedagogové, kteří jsou zvyklí vést dialog s dětmi s těžkým postižením, jsou otevřenější, ochotnější a schopnější naslouchat potřebám, steskům a přáním zdravých dětí."
Zajímavý poznatek se také týká dětí, které nemají žádné znevýhodnění, a vzdělávají se v inkuzivní škole: "Z běžné praxe vidíme, že se děti v inkluzívní škole učí nejen soucitu, toleranci, pomoci jeden druhému, ale dokáží se mnohem svobodněji podívat samy na sebe, na své potřeby. Často se po právu ptají: “Pokud má tento postižený spolužák právo na zohlednění svých specifických potřeb, tužeb, cílů, způsobů učení se, proč bych ho neměl mít i já?“ Ve zdravém klimatu je od této otázky už jen krůček k uvědomění si, co chci já sám od života, co k tomu potřebuji v procesu svého vzdělávání. Odtud už bývá snadný další krůček k pojmenovávání svých vlastních potřeb, k otevřenějšímu dialogu na toto téma s učitelem."
Publikace nabízí také zkušenosti a praktické příklady s inkluzivním vzděláváním ze strany asistentů, pedagogů a rodičů.
Velmi zajímavé jsou také výsledky závěrečné ankety žáků v deváté třídě, se kterými se po celých devět let vzdělával žák s těžkým mentálním postižením.
Publikaci Individualizací vzdělávání k inkluzi naleznete zde .
Na význam společného vzdělávání dětí s postižením s ostatními dětmi upozorňuje mimo jiné UNICEF. Podle této mezinárodní organizace ukazuje způsob řešení vzdělávání dětí školního věku v pobytové péči na to, do jaké míry ústavní péče izoluje děti od své komunity (UNICEF, 2009, str. 25). Za důležité je považováno umožnit dětem navštěvovat školu v místní komunitě spolu s dalšími dětmi, které v pobytové péči nejsou. Další detaily týkající se péče o děti ve formální péči (tedy mimo jiné v ústavní péči) lze získat v Manuálu k měření ukazatelů týkajících se dětí ve formální péči, který UNICEF vydal v r. 2009.
odkaz na Manuál zde .
Blahodárné účinky inkluzivního vzdělávání pro děti s postižením jsou opakovaně uváděny. V naší zprávě z roku 2008, kdy proběhlo šetření v deseti ústavech zřizovaných Středočeském kraji se můžete dočíst, kolika dětem a mladým lidem z celkového počtu 309 dětí žijících v těchto ústavech je umožněno se vzdělávat v běžné škole v místě trvalého bydliště.