Mladí účastníci semináře se společně zamýšleli nad tím, jak má vypadat a fungovat škola, kde jim společně bude dobře i přesto, že některé děti potřebují zvláštní pomoc, nezvládnou všechny dovednosti tak, jako většina ostatních apod. Vycházeli přitom z vlastních zkušeností.

Výstupy pracovních skupin složených z dětí a mladých lidí jsou shrnuty v závěrečné zprávě, která je ke stažení zde (109.1 KB).

Pro MŠMT bude důležité správně interpretovat to, co děti říkaly. Příkladem může být požadavek na přejmenování speciálních škol na základní. Děti tímto dávají na vědomí, že je nezmátl terminologický posun, ke kterému před pár lety došlo přejmenováním „pomocných“ a „zvláštních“ škol na „základní školy speciální“. Vědí, že jde stále o stejné speciální školy, jak název ostatně stále napovídá, což stigmatizuje ty, kteří do nich chodí: „Jakmile se řekne speciální škola, tak si o tom člověku uděláte názor, který není dobrý.“

A proč děti navrhují vytvářet speciální kroužky pro děti s postižením v běžných školách? Protože do běžných kroužků děti s postižením často nemají přístup. Nedávno se k tomuto tématu vyjádřil Úřad veřejného ochránce ve vazbě na školní družinu – odkaz zde. Co z toho plyne pro MŠMT? Iniciování speciálních kroužků pro děti s postižením jistě není ideální cesta.

Na našem YouTube kanálu se můžete podívat na dokument zachycující přípravu, průběh a závěry konzultačního semináře – odkaz zde.

Klíčové je – zvlášť ve světle nedávných výroků prezidenta Zemana –, že děti považují společné vzdělávání za žádoucí a prospěšné: „Soužití a spolupráce – to nám dohromady dává zkušenosti do života“.