Nový film: Národní projekt podpory pečujících osob: Hmotná nouze

Během listopadu se nám podařilo ve spolupráci s kolegou Jirkou Divišem natočit hraný dokument Národní projekt podpory pečujících osob: Hmotná nouze. Scénář filmu nebylo potřeba vymýšlet. Stačilo přepsat repliky dvou hlavních hrdinek – sociální pracovnice Úřadu práce ČR a ženy dlouhodobě pečující o syna s těžkým kombinovaným postižením.
Film jsme zveřejnili na internetu, protože věříme, že těch pár minut ukáže, jak nesmyslně je systém nastaven: problémem číslo jedna nejsou finanční limity, ale neúčelné procesy financované z veřejných zdrojů. Pracovat se v něm musí špatně i těm sociálním pracovnicím, které se snaží poskytovat smysluplnou pomoc. Opravdu potřebujeme zásadní, nikoli pouze kosmetickou změnu v systému podpory lidem s postižením a jejich rodinám.
Rodina, jejíž zážitek se sociálním šetřením byl předlohou filmu, nedostává od veřejné správy krom dávek a kontroly jejich využití jiný druh pomoci. Podle protokolu, který ze šetření vznikl, sociální pracovnice měla zjišťovat následující informace:
- Bytové poměry: forma bydlení, vybavení bytu, sociální zařízení, vytápění, vaření, ohřev vody, posouzení vhodnosti ubytování
- Majetkové a ekonomické poměry: movitý a nemovitý majetek, finanční prostředky a půjčky
- Zdravotní poměry: dietní a zdravotní omezení
- Příjmy: druh příjmů a výše
- Celkový dojem, který klient dělá, vlastní úvahy, další postup
- Návrh opatření k řešení situace klienta (např. spolupráce s OSPOD)
Matka se dotázala Úřadu práce ČR, proč šetření proběhlo právě u ní, bez předchozí domluvy s ní, a podle jakého metodického pokynu kontrolní pracovnice postupovala. Úřad práce ve své odpovědi vyjádřil přesvědčení, že tímto způsobem je „opakovaně posuzována účinnost doporučených opatření a postupů při řešení nepříznivé sociální situace osoby“ a že „návštěvou sociální pracovnice jde též o naplnění vzájemné důvěry mezi ní a osobou v hmotné nouzi, při níž dojde k nalezení optimálních možností a cest, jak nepříznivou sociální situaci klienta zmírnit“.
Dovolujeme si položit pár otázek k zamyšlení:
- Lze takovým sociálním šetřením nalézt cestu ke zmírnění nepříznivé sociální situace rodiny?
- Lze hledat řešení bez znalosti spisu klienta a jeho situace?
- Může sociální pracovnice najít řešení, když hlavním cílem její návštěvy je kontrola?
- Lze hledat řešení bez dojednání termínu setkání s klientem?
- Co lze udělat s výsledky tohoto sociálního šetření?
- Kolik se utratilo z veřejných peněz za přípravu a realizaci sociálního šetření a za další zpracování protokolu? Jak se tato částka liší od částky, kterou rodina měsíčně dostává na dávkách hmotné nouze?
- Jaký může mít dopad personální posílení Úřadu práce ČR, kam bylo v posledních měsících přijato dalších 600 pracovníků a počet sociálních šetření vzrostl o 38 %? (zdroj zde)
- Dává tady něco smysl?
Velký dík patří představitelkám obou hlavních hrdinek – Pavle Baxové a Evě Kožnarové, které nám všem věnovaly víc než jedno sobotní dopoledne, kdy se natáčelo. Je potřeba zdůraznit, že Eva je v civilu přátelská a milá tlumočnice a překladatelka, která vnímá smysl své práce velmi intenzivně.
Video naleznete na kanálu youtube ZDE.